Mýty o kočkách
Ráz krajiny se změnil. Velké aglomerace nabízí divokým kočkám život pod pohrůžkou smrti. Číhá na ně na každém rohu. Na každé silnici, kde je nutí zápasit s rychlostí kol aut, což je předem prohraný boj. Dřívější koňské povozy jim nepřejížděly krky. V určitém smyslu jsou dnes jejich největšími nepřáteli lidé, lidé se svoji technikou, všudypřítomnými auty a egem… A s lidmi se velmi těžce zápasí… To víme i my lidé.
Kočky jsou ostrakizovány, vyháněny, vyhazovány z aut. Dodnes jsou nepokrytě zabíjeny otravami, topením, střílením do hlavy. Představte si ve stejné situaci psí smečky potulující se Prahou, živořící ve vnitroblocích… Zvláštní, že? U tohoto druhu by to naše vyspělá společnost nedopustila, a pokud se taková zvěrstva dějí na štěňatech, je to námi všemi jednoznačně odsouzeno jako špatné a medializováno. Když se to děje kočce, většinová společnost sedí jako pecka anebo si říká, jaká bláznivá baba to zase “ ŘEŠÍ!“ A PROČ VLASTNĚ? KDYŽ SE O SEBE KOČKA POSTARÁ?
Kočka se o sebe nepostará, protože jsme jí vzali možnost se o sebe postarat. O kočku se postará vždy člověk – v dobrém i ironickém slova smyslu. Buď jí nabídne život, nebo smrt.
Potrava koček ve městech jsou odpadky. Opravdu zde nejsou myši a hraboši v počtu a kvalitě jako na polích. V zimě se kočky hřejí na kanálech a ve sklepech, trpí záněty ledvin, protože jim chybí stodola, seno, které by zahřálo. Prohlášení „kočka se o sebe postará sama“ je hymnou těch, kteří kočku se všemi jejími potřebami do svého teritoria nechtějí. Potíž je v tom, že kočka je domestikované zvíře, jejíž charakter života je definován soužitím s člověkem. Pokud je ze svého života vyřadíme, vyřadíme svým způsobem i je samé z jejich života, respektive ze života, pro které jsou stvořeny a něž jsou zvyklé.
Kočka je sice tvor mrštný, který dokáže využít odpor vzduchu a kormidlovat ocasem, při pádu z větší výšky se ale může vážně zranit. Obzvláště nebezpečné jsou pro kočky pády z malé výšky, kdy nemají dostatek času na srovnání páteře a narovnání tlapek. Nestihnou proto dopadnout na všechny čtyři a mohou se nebezpečně poranit.
Mléko, nejoblíbenější nápoj každé kočky. To je možná pravda, rozhodně to ale neznamená, že je mléko pro kočku ideální. Kočky totiž nemají ve svém organismu enzymy, které by zpracovaly laktózu, která je součástí kravského mléka. Časté popíjení mléka způsobuje kočkám trávicí problémy a průjmy. Mléko dospělým kočkám neprospívá, to je prostý fakt, který by měli všichni chovatelé koček respektovat.
Díky kresleným pohádkám i některým špatným zkušenostem majitelů jsou psi a kočky považováni za největší rivaly, kteří spolu nemohou žít. Zkušenosti řady chovatelů však dokazují opak. Ačkoliv existují exemplární případy, kdy je společné soužití kočky a psa nemožné, obvykle se kočky a psi vzájemně dobře snáší. Pokud spolu vyrůstají odmalička, je společný chov zpravidla bezproblémový, při postupném navykání je možný i společný chov dospělých jedinců.
Kolem koček stále panuje řada omylů, mýtů a polopravd. Některé pověry o kočkách vychází z dávné mytologie, jiné vznikly nepochopením zvířat a špatným přístupem k chovu. Pokud se sami řadíte mezi chovatele koček, zjišťujte si fakta a vyvarujete se velkým omylům.
Další informace postupně zpracováváme …